Čínský a ruský trh pro kovovýrobu během období Covid-19
Podle prognózy Ťiang Li, hlavního analytika Čínské národní metalurgické asociace CISA, se v druhé polovině roku sníží spotřeba ocelářských výrobků v zemi oproti prvnímu o 10-20 milionů tun. V podobné situaci o sedm let dříve to vedlo k výraznému přebytku ocelářských výrobků na čínském trhu, které byly dumpingové v zámoří.
Nyní nemají ani Číňané kam vyvážet – velmi přísně na ně uvalili antidumpingová cla a nemohou nikoho rozdrtit laciností. Většina čínského metalurgického průmyslu pracuje s dováženou železnou rudou, platí velmi vysoké tarify za elektřinu a musí značně investovat do modernizace, zejména modernizace životního prostředí.
To je pravděpodobně hlavní důvod touhy čínské vlády drasticky snížit produkci oceli a vrátit ji na loňskou úroveň. Ekologie a boj proti globálnímu oteplování budou pravděpodobně hrát druhořadou roli, i když dobře zapadají do demonstrativního lpění Pekingu na globální klimatické politice. Jak řekl na setkání členů CISA zástupce ministerstva ekologie a životního prostředí, pokud dříve bylo hlavním úkolem hutního průmyslu eliminovat přebytečné a zastaralé kapacity, nyní je nutné snížit reálný objem výroby.
Kolik kovu bude stát v Číně
Těžko říci, zda se Čína na konci roku skutečně vrátí k loňským výsledkům. K tomu je však nutné snížit objem tavby ve druhé polovině roku o téměř 60 milionů tun, tedy o 11 % oproti prvnímu. Je zřejmé, že metalurgové, kteří nyní dostávají rekordní zisky, budou tuto iniciativu všemožně sabotovat. V řadě provincií však hutní závody obdržely požadavky místních úřadů na snížení výroby. Navíc mezi tyto regiony patří Tangshan, největší hutnické centrum ČLR.
Číňanům však nic nebrání jednat podle zásady: „Nestíháme, tak se zahřejeme.“ Důsledky této politiky pro čínský vývoz a dovoz oceli jsou předmětem mnohem většího zájmu účastníků ruského trhu s ocelí.
V posledních týdnech se vytrvale šuškalo, že Čína od 1. srpna uvalí vývozní cla na ocelářské výrobky ve výši 10 až 25 %, alespoň na výrobky válcované za tepla. Vše se však zatím povedlo zrušením vratky vývozní DPH u oceli válcované za studena, pozinkované oceli, polymeru a cínu, bezešvých trubek pro ropné a plynárenské účely – pouze 23 druhů ocelových výrobků, na které se tato opatření nevztahovala dne 1. května.
Tyto inovace nebudou mít významný dopad na světový trh. Ano, cenové nabídky pro ocel válcovanou za studena a pozinkovanou ocel vyrobenou v Číně porostou. Ale už byly v posledních měsících abnormálně nízké ve srovnání s náklady na ocel válcovanou za tepla. Jak uvedl čínský list Shanghai Metals Market (SMM), národní ocelářské výrobky zůstanou i po nevyhnutelném nárůstu levnější než výrobky hlavních konkurentů.
Jak také SMM zmínila, návrh na uložení vývozních cel na ocel válcovanou za tepla vyvolal kontroverzní reakci čínských výrobců. Zároveň je třeba počítat s tím, že externí dodávky těchto produktů se stejně omezí. Tento segment nejvíce zasáhla opatření na snížení výroby oceli v Číně, což vedlo k růstu cen. V aukci na Shanghai Futures Exchange dne 30. července ceny přesáhly 6 130 juanů za tunu (839,5 $ bez DPH). Podle některých zpráv byly pro čínské hutní společnosti zavedeny neformální vývozní kvóty, které jsou objemově velmi omezené.
Obecně bude velmi zajímavé sledovat čínský nájemní trh v příštím týdnu či dvou. Pokud bude tempo poklesu produkce pokračovat, ceny dosáhnou nových výšin. Navíc to bude mít vliv nejen na ocel válcovanou za tepla, ale také na armaturu, stejně jako na prodejné předvalky. Aby čínské úřady omezily svůj růst, budou muset buď uchýlit se k administrativním opatřením, jako v květnu, nebo dále omezit vývoz, nebo …).
Stav hutnického trhu v Rusku 2021
S největší pravděpodobností bude výsledkem stále zdražování na světovém trhu. Ne příliš velké, protože indičtí a ruští vývozci jsou vždy připraveni nahradit čínské společnosti a poptávka ve Vietnamu a řadě dalších asijských zemí klesla kvůli nelítostnému boji proti koronaviru, ale významně. A zde vyvstává otázka: jak na to zareaguje ruský trh?!
Právě jsme dorazili 1. srpna – den, kdy vstoupila v platnost vývozní cla na válcované výrobky. V průběhu července, v očekávání této události, ceny ocelových výrobků v Rusku klesaly. A je to naprosto správné, protože dříve byly ve srovnání s vnějšími trhy velmi přeceňovány.
Někteří výrobci svařovaných trubek v Rusku zjevně dokonce doufali, že sníží náklady na svitky válcované za tepla na 70–75 tisíc rublů. za tunu CPT. Tyto naděje se mimochodem nenaplnily, a tak nyní výrobci trubek stojí před úkolem korekce ceny směrem nahoru. Nyní však vyvstává důležitá otázka: stojí za to očekávat pokles cen oceli válcované za tepla v Rusku, řekněme, na 80–85 tisíc rublů. na tunu CPT, nebo se kyvadlo přehoupne zpět ve směru růstu?
Ceny plechových výrobků v Rusku zpravidla vykazují v tomto ohledu z vědeckého hlediska anizotropii. Jakmile globální trh začne stoupat, okamžitě tento trend naberou. Pokud ale v zahraničí dojde ke změně a ceny půjdou dolů, pak si ruští oceláři tyto změny prostě raději nevšímají. A „nevšimnou si“ – týdny nebo dokonce měsíce.
Cla z prodeje kovů a zvýšení cen stavebních materiálů
Proti takovému zvýšení však nyní bude působit faktor cel. Růst ceny ruské za tepla válcované oceli o více než 120 dolarů za tunu, který by ji mohl zcela vyrovnat, vypadá v dohledné době krajně nepravděpodobně, ať už se v Číně stane cokoli. I když se promění v čistého dovozce oceli (což je mimochodem možné, ale ne rychle), stále existují konkurenti, vysoké náklady na logistiku a dopad koronaviru.
A konečně, západní země projevují stále větší obavy z urychlování inflačních procesů a přinejmenším se tam otevírá otázka nějakého utažení „kohoutku na peníze“. Nicméně na druhou stranu ve Spojených státech schválila dolní komora Kongresu program výstavby infrastruktury s rozpočtem 550 miliard dolarů. Až to odhlasuje Senát, bude to vážný inflační tlak, takže situace je velmi nejednoznačná.
Abychom to shrnuli, v srpnu se na světovém trhu stal velmi pravděpodobným mírný růst cen plochých výrobků a sochorů pod vlivem čínské politiky. Bude omezena slabou poptávkou mimo Čínu a konkurencí mezi dodavateli. Stejné faktory zabrání ruským společnostem výrazně zvýšit externí nabídky a zvýšit exportní dodávky. Domácí ceny v Rusku budou vyšší než exportní parita včetně cel. O kolik výše je ale diskutabilní otázka. To ukáže konkrétní praxe příštích týdnů.
Čas odeslání: 17. prosince 2021